V jeho knihovně vévodí podepsaná knížka od černošského vizionáře Jamese Baldwina, k jeho inspiracím patří Nina Simone, Stevie Wonder, Mahalia Jackson. Navzdory tomu, že Pinderhughesova pleť je překvapivě bílá, hlasovým feelingem navazuje na spiritualitu amerického gospelu. Jeho černošský otec je profesorem na kalifornské univerzitě, matka pochází z Ázerbájdžánu. Zdánlivé protiklady definují i jeho hudbu, která je bojovná i romantická, odvážná i pochybovačná. Pinderhughes se narodil v New Yorku, vyrůstal v Kalifornii a dospíval na Kubě. Spolupracoval s hudebními velikány včetně Herbie Hancocka. Vedle hudby působí jako filmař i obhájce práv menšin, širší publikum jeho tvorbu zatím objevuje a pražský koncert bude českou premiérou jedinečného umělce, který je na počátku své dráhy.

Studium na prestižní newyorské umělecké škole Juilliard ho přivedlo k propojení písňových textů s filmem, divadlem i radikální společenskou vizí. V prvním politicky zaměřeném projektu, The Transformations Suite, kombinoval hudbu, divadlo a poezii aby zmapoval historii radikalismu mezi potomky afrických otroků. Z podobných zdrojů čerpá i album Grief. Jeho hudba navazuje i na mystický směr “černých surrealistů”, který vznikl před půlstoletím, a k jehož průkopníkům patřila spisovatelka Toni Morrison. Tento umělecký trend rozvíjí myšlenky newyorského hnutí Harlem Renaissance i filozofie Négritude, která vznikla ve francouzsky mluvících zemích. K pramenům patří i africká spiritualita, náboženské systémy jako voodoo, candomblé a santeria. Sám Pinderhughes praktikuje santerii, synkretické náboženství které se zrodilo na Kubě jako spojení katolicismu a světa afrických božstev zvaných orisha z oblasti Nigerie a sousedních regionů. Součástí Pinderhughesovy domácnosti je oltář zasvěcený africkému bohovi moudrosti Obatala.

“Album Grief patří k nejlepším nahrávkám roku 2022” Gilles Peterson BBC radio 6