Svět je fascinván sufijskou hudbou, která zpochybňuje muslimské autority a pomocí transu otevírá brány poznání. Baulové jdou ještě dál, spirituálním rozdílům toleranci nadřazují. Jejich víra čerpá z buddhismu, sufismu i hinduismu a církevní instituce odmítá z principu. První dámou žánru je Rina Das Baul, hráčka na ektaru, jednostrunný, ale zvukově i vizuálně impozantní nástroj. Už od mládí ji fascinovalo bohatství zvukových barev, které lze vytvářet pomocí jediné struny. Se svojí skupinou Rangamatir Baul získala mezinárodní respekt na řadě festivalů včetně přehlídky Womex v Portu roku 2021. Slovo "baul" znamená posedlý, očarovaný posvátným kouzlem, anebo prostě šílený. Ve skutečnosti jsou Baulové naprosto svobodní lidé s hlubokým cítěním, nesvázaní autoritou. Znalci tvrdí, že jejich filozofie je paralelou hippies. Před stopadesáti lety dokonce vznikla baulská píseň podobná Lennonově Imagine, a sám Lennon se Bauly inspiroval.
Baulská tradice vznikla v Bangladéši i v sousedním Bengálsku, které je součástí Indie. Baulové, pestře oblečení s převládající žlutou šafránovou barvou se doprovázejí na jednoduché nástroje, zpívají na tržištích, ve vlaku, kdekoli se najdou posluchači. Světovému publiku představil baulské myšlení spisovatel, básník, hudebník a výtvarník Rabíndranáth Thákur (1861-1941), první nositel Nobelovy ceny z Indického subkontinentu. Ten mimochodem napsal hymnu Indie a Bangladéše, která je přímo založena na baulské melodii, navíc inspiroval hymnu Sri Lanky. Baulská kultura pronikla i do evropské soudobé hudby na letních kursech v Dartingtonu v Devonu, založených roku 1948, jichž se účastnili skladatelé Karlheinz Stockhausen, Luciano Berio i Igor Stravinský. Americký básník beat generation Allen Ginsberg, inspirovaný Thákurovými překlady baulské poezie, se vydal roku 1962 do Bengálu. Do USA pak přijíždí zpěvák Purna Das Baul, kde se spřátelí s Bobem Dylanem, oba dokonce společně vystoupili na koncertě. Vzájemnou spřízněnost obou umělců mimochodem zachycuje obal Dylanova alba John Wesley Harding. S baulskými zpěváky se ve Francii tehdy setkává i Mick Jagger. Když v 90. letech Purna Das Baul cestoval po evropských festivalech, doprovázel ho jeho syn Bapi Das Baul, který později vystupoval v Praze. Baulská kultura byla roku 2008 zapsána na seznam nehmotného kulturního dědictví Unesco.