"Steve Coleman je dle mého stejně důležitý jako John Coltrane," tvrdí jazzový pianista Vijay Iyer. Během své padesát let trvající dráhy Steve Coleman detailně zmapoval cesty jazzové improvizace, její vztah k africkým kořenům i filozofickým konceptům. Ovlivnil dvě generace jazzmanů a byl jedním z iniciátorů hnutí M-base, které vzniklo v 80. letech v Brooklynu a vedle hudby zahrnuje i tanec a poesii. I když laické veřejnosti jeho zásluhy unikají, mezi jazzmany a odborníky se těší nejvyššímu respektu. Svá alba nabízí bezplatně ke stažení, velké úsilí věnoval jazzové osvětě, jeho týdenní workshopy v Jazz Gallery v New Yorku v letech 2004-2013 vstoupily do historie. Svůj muzikantský život strávil hledáním nových cest, které obohatily hudební svět. Jeho myšlenky, kdysi považované za nekonvenční a nepřístupné, se staly páteří současného jazzu. V Praze s ním vystoupí špičkoví spoluhráči, kanadský basista Rich Brown a americký bubeník Sean Rickman.

Coleman vyrůstal v Chicagu v černošské Jižní čtvrti, odkud je mimochodem i Barrack Obama. Od třinácti hrál na saxofon a díky svému otci objevil Charlie Parkera. Když v Chicagu slyšel na koncertech newyorské jazzmany, učinil životní rozhodnutí. Odjel stopem do New Yorku, kde za pár měsíců získal první lukrativní nabídky od jazzových velikánů. Nejprve od bigbandu Thad Jones-Mel Lewis, poté od Cecila Taylora. Vedle toho si přivydělával s pouliční kapelou, z níž se později vyvinul ansámbl Steve Coleman & Five Elements, který byl laboratoří nových cest a metod. Coleman je uplatnil v hnutí M-Base, spolu se svými poznatky z cest do Afriky i na Kubu. Od 80. let svým vizionářstvím ovlivňoval desítky umělců, patří k nim Cassandra Wilson, Geri Allen, Dave Holland, Vijay Iyer a další.

Roku 1993 se Coleman vydal poprvé do Ghany, aby studoval vztah hudby a řeči. K jeho cílům patřila vesnice Yendi, kde zkoumal dodnes používanou komunikační metodu vytvářenou bubny. O rok později se setkal s filozofem Thomasem Goodwinem, specializovaným na antickou egyptskou civilizaci. Další cesty směřovaly ke studiu etnika Yoruba v Nigérii i spirituálních nauk jako je voodoo na Haiti, santeria na Kubě a candomblé v Brazílii. Roku 1996 se usadil s deseti hudebníky a tanečníky na Kubě, roku 1998 odjel do jižní Indie, kde se účastnil výměnných muzikologických workshopů. Když se roku 2011 setkal s freejazzovým průkopníkem Milfordem Gravesem, inspirovalo ho to k metodě totálně spontánní kompozice ve stavu na kraji transu, což zachycuje album Functional Arrhythmias.