John Katokye: zpěv, Rujeru Samuel: zpěv. Poprvé se Katokye v evropě představili na legendárním festivalu Le Guess Who. Letos se do evropy vrací znovu a díky tomu se i v Praze představí unikátní vokální forma z Ugandy, regionu honáků dobytka.

V Ugandě má slovo „písničkář“ trochu jinačí význam než u nás. Katokye spojuje epické příběhy, improvizaci a spiritualitu do jednoho celku. Jeho zpěv nedoprovázejí nástroje, ale jeden či více lidských hlasů. V dětství prý utekl z domova, cestoval po západní Ugandě, sbíral lokální příběhy i melodie a dnes patří ve své vlasti k nejpopulárnějším zpěvákům. První album vydal jako veteránský umělec až před svými šedesátými narozeninami. Jeho tvorba představuje jedinečnou hudební formu. Sólový hlas předzpívá větu, doprovodný hlas na ni odpoví, přitom ji jemně rozvede a tím potvrdí její platnost. Katokye na to naváže další linkou. Celek vás hypnoticky vtáhne díky jemné rovnováze mezi repetitivností a vynalézavými variacemi. Hudební terén se změní v klikatou stezku, která má kulminační body a odpočívadla. I když se jedná o unikátní styl, užívá podobné metody jako zpěvy křesťanské, židovské anebo transovní písně islámských sufijů. Nejedná se o fúzi, ale o historický prazáklad pozdějších žánrů.

Západní Uganda je region honáků dobytka, což ovlivnilo i místní hudební jazyk. I když se jedná o paralelu amerických kovbojů či kolumbijských llaneros, každá z těchto tří oblastí nabízí jiný styl. Tak například skladba Ekyeshongoro Kyabakazi je oslavou života ve vesnici Karengo, která leží v srdci regionu Ankole, kde Katokye žije se svojí rodinou. Ve skladbě přidává Katokye ke svému zpěvu i temné zvuky, napodobující dech či bučení krav, které se pasou na travnatých kopcích obklopující jeho domov. Říci, že lidé z těchto krajů mají hluboké pouto ke svému dobytku je slabé slovo. Jejich kulturu i pojetí krásy definuje zcela odlišná estetika než je ta naše. Pro honáky je symbolem dokonalosti uklidňující pohled telat i jemná chuť mléka, která provází rodinná setkání a přátelská posezení. Kritika přirovnává strukturu Katokyeho písní k řetězci japonských trojverší haiku, jejichž text kombinuje drobné dojmy z venkova, místní historii i zážitky honáků krav.