Styly severní Afriky jsou navzájem propojené, od transovních marockých pištců přes Alžířana Rachida Tahu až po egyptské songy Natachy Atlas. Unikátním objevem je Islam Chipsy, který propojuje archaické melodie s hypnotickými tóny elektrických kláves.
Jeho nahrávky okouzlily team Sublime Frequencies a v Evropě je distribuuje kultovní label Honest Johns. Chipsy transformuje dokonale zvládnutou tradici do nové vize. Z původně jednohlasých melodií vytváří textury o mnoha vrstvách, v nichž jsou stále čitelné melodické ornamenty pouštních beduínů. Sestavu E.E.K. tvoří dva bubeníci, kteří dokážou v plné rychlosti bezchybně měnit tempo i styl a vytvářejí rámec pro virtuozní klávesovou techniku, k níž patří pyrotechnické gejsíry i jemné melodie v závratném tempu. Chipsy se svým syntezátorem stojí uprostřed, bubeníci jsou po stranách a divák sleduje pulsující interakci, která v přesně definovaném trojúhelníku víří jak tornádo.
Elektronické fuze, známé jako mahraganat či electro chaabi představují v Káhiře expandující fenomén, který slyšíte v klubech i na svatbách, a zpravidla jej produkují DJové s notebooky a pirátským softwarem. Osmadvacetiletý Islam Chipsy své vrstevníky ale přesahuje vzděláním i všestranností. Pro pochopení, jak se jeho tvorba vyvíjela, je dobré znát širší kontext. V rozhovoru pro časopis The Quietus Chipsy vysvětluje, že v nabídce má celkem čtyři položky. Tou první je klasický program pro kluby, se zpěvačkou a s důrazem na melodický repertoár. Tento typ vystoupení mu zároveň slouží jako laboratoř k přípravě nových věcí. Vedle toho pracuje jako studiový hráč a producent. Třetí nabídkou je taneční repertoár pro svatby, kde pracuje buď jako sólový DJ nebo s kapelou. A poslední položkou jsou koncerty s E.E.K., které vzbudily díky klipům na YouTube mezinárodní ohlas. Nejlépe ale fungují – podobně jako severoafrické transovní rituály – naživo. “Vše je čistá improvizace, názvy písní nemáme,” říká Chipsy. Koncept kapely se dvěma bubeníky se prý zrodil před čtyřmi lety, když Chipsy hrál na svatbě svého kamaráda. Intenzivní, neustále proměnlivé rytmy vytvářejí napětí na hranici lidských možností a ilustrují historický výrok skladatele Johna Cage: “Hudba perkusí znamená revoluci.”
Z recenze alba:
“Je to syrová a ničím nekultivovaná nahrávka, tak intenzivní a lo-fi jak je jen možné, a ve zvukové rovině má blíž k noise-rocku Mainliner nežli k albu dokumentujícími egyptskou virtuozitu.”
— John Doran, The Quietus