Na první poslech znějí Mandolin Sisters jako psychedelická smršť progresivní transovní fuze. Ve skutečnosti se jedná o nejradikálnější odnož jihoindické klasické hudby, z níž čerpali například Shakti s Johnem McLaughlinem.

Indové dokážou díky obdivuhodné muzikálnosti do své tradice vstřebat řadu evropských nástrojů, a uplatňují na ně hráčské techniky, které jsou v invenci i v tempu na hranici lidských možností. Průkopníkem indické mandolíny byl U. Srinivas, jehož alba vydával Peter Gabriel na značce Real World – a právě na jeho odkaz Mandolin Sisters navazují. I když odehrály více než 2500 koncertů, Evropa je zatím objevuje – a jejich virtuozita budí na Západě úžas.
Sestry vyrůstaly v Madrásu a měly téhož učitele jako už nežijící U. Srinivas. Čerpají z jihoindické, karnatické tradice, která se od severoindické liší mnohem dynamičtějšími rytmy. K velkým osobnostem severoindické větve patřil Ravi Shankar, zatímco jihoindickou reprezentují hráči známí ze spolupráce s Johnem McLaughlinem a skupinou Shakti. “V dětství jsme zkoušely hrát na kytaru, která na nás ale byla příliš velká. Otec nám proto pořídil mandolínu,” vzpomíná jedna ze sester. Když zvládly techniku nástroje, pokračovaly ve studiu indických rág a improvizace. V této fázi může být v indickém hudebním systému učitelem hráč na jakýkoli jiný nástroj včetně vokalisty. Díky tomu vnímají sestry svůj nástroj jako pokračování lidského hlasu – což je myšlenka kterou sdílejí s bluesovými kytaristy. Jejich velký vzor, mandolínový virtuoz U. Srinivas vstoupil do indické hudební historie řadou triků i rafinovaných vynálezů: rychlý pohyb po hmatníku mandolíny si usnadňoval tím, že si konečky prstů mazal kokosovým olejem. Místo čtyř párů strun, obvyklých pro evropskou mandolínu, si nechal postavit nástroj s pěti samostatnými jednoduchými a kytarovým snímačem. Jeho mandolína se tak stala autentickým jihoindickým nástrojem.

“Naše hudební tradice je velmi přísná – ale pokud ji hudebník respektuje, může použít jakýkoli nástroj. Můžeme libovolně experimentovat, aniž bychom opustili ducha naší hudební tradice,” vysvětlují sestry. Jejich virtuozitu umocňuje další faktor – a tou je téměř telepatická vzájemná komunikace. Jak ukazují podobné příklady – třeba baskické duo Ttukunak, které tvoří sestry Maika a Sara Gomezovy, hráčské jiskření mezi sourozenci může působit, jako kdyby hrál jeden hudební organismus. Každý z partnerů totiž předem ví, jak na jeho frázi odpoví ten druhý. “Když si pouštíme nahrávky našich koncertů, často nepoznáme, která z nás hrála který part.”