Od éry, kdy se v Rio de Janeiru zrodila bossa nova, je Brazílie pověstná éterickými a přitom silně expresivními a výsostně muzikálními ženskými hlasy. K světově nejžádanějším patří Céu. Na cenu Grammy bylo nominováno už její debutové album z roku 2007, které v americkém žebříčku Billboard Hot 100 dokonce překonalo úspěch vůbec nejslavnější brazilské písně A Girl from Ipanema. S dalšími alby získala Céu celkem tři ceny Latin Grammy a na své novince, Um Gosto do Sol, zvolila převratný přístup. Do vábivě křehké, typicky brazilské polohy posouvá písně tak různorodých umělců jako Jimi Hendrix, Beastie Boys nebo Sade, a propojuje je s dnes pro mladou generaci neznámými skladbami brazilských krajanů Miltona Nascimenta či jednoho z proroků bossa novy Joao Gilberta. Revoluční je i sestava, s níž zpěvačka album natočila. Hraje v ní Andreas Kisser, z dobře známé skupiny Sepultura, který se speciálně pro toto album přeškolil na sedmistrunnou kytaru.

Brazilská zpěvačka Céu se narodila v patnáctimilionovém Sao Paulu, největším městě Jižní Ameriky i celé jižní polokoule. Její umělecké jméno Céu znamená v portugalštině oblohu či nebe. Vyrůstala v hudební rodině, její otec, skladatel a aranžér, ji uvedl do světa velikánů brazilské hudební tradice. Céu studovala hudební teorii i klasickou kytaru, později se přestěhovala do New Yorku. Žánrově navazuje na zázračný mix, z nějž se před půl stoletím zrodila bossa nova. K éterickému, hluboce expresivnímu, sluncem prozářenému zpěvu přidává elektroniku a reggae, aranžmá jsou mistrovským dílem v umění dosáhnout maximálního účinku pouhým náznakem. Mezi nejžádanější brazilské umělce zpěvačku vyneslo album Vagarosa, které elegantně spojuje akustické nástroje s elektronikou, nahrávky mají velmi intimní zvuk se spoustou kouzelných detailů. V roce 2010 ji elitní jazzový pianista Herbie Hancock přizval na své album The Imagine Project, věnovaném odkazu Johna Lennona, spolu s Jeffem Beckem, Anoushkou Shankar a dalšími umělci. Nové album Um Gosto do Sol lze vnímat jako jízdu strojem času i mozaiku, která staví historické nahrávky do zcela nového světla. Najdeme tu psychedelickou Hendrixovu skladbu May This Be Love z roku 1967, převedenou do bossa novy, z 80. let pochází Paradise, skladba z hitového alba Stronger Than Pride zpěvačky Sade, další dekádu reprezentuje Criminal od Fiony Apple a I Don’t Know od Beastie Boys.

Titulní skladba alba Um Gosto de Sol je z klasického alba Clube da Esquina z roku 1972, které natočili Milton Nascimento a Ronaldo Bastos. Dalším brazilským klenotem je kouzelně zaranžovaná verze písně Feelings, kterou roku 1974 v angličtině zkomponoval brazilský autor Morris Albert. Dnes je řazena k historickým mezníkům, v repertoáru ji například měli Nina Simone, Caetano Veloso i jazzman Joe Pass.