Yann-Fañch Kemener
Maestro bretaňského zpěvu
Návrat bretaňské hudby, který před 40 lety spustil Alan Stivell, inspiroval generace následníků. Mezi zpěváky jednoznačně vede Yann-Fañch Kemener, nejen díky hlasovým kvalitám, ale i svojí expresivitou. Tradiční bretaňská hudba totiž znala jen dvě navzájem oddělené formy: zpívanou a instrumentální.
Zpěv starých balad probíhal bez doprovodu, kdo chce v Bretani obstát, musí posluchače zaujmout jen hlasem a expresí. Právě touto tvrdou školou prošel Yann-Fañch Kemener, jeho projev má intenzitu i hypnotickou sílu srovnatelnou s americkým blues. Staré balady gwerz probudil k novému životu nikoli elektrickou kytarou, ale spojením s violoncellem, na které hraje neméně talentovaný Aldo Ripoche. Středem Kemenerovy pozornosti je bretaňský styl kan ha diskan, založený podobně jako americké černošské zpěvy na zvolání a odpovědi.
Ve Francii je Kemener prvořadou kulturní ikonou, v Bretani získal řád Ordre de l'Hermine, natočil 24 alb, a i když se drží kořenů a tradice, věnuje se také crossoverům - přes jazzové či orchestrální experimenty a výlety do vážné hudby až k beatboxovým fuzím.
