B'net Marrakech

"4000 let starý rock and rollový band..." Tak charakterizoval berberskou hudbu americký spisovatel William Burrougs. Ve skupině B'net Marrakech zpívá, křičí a do marockých perkusí buší 5 divoženek z podhůří Atlasu.

Berbeři, původní obyvatelé Maroka, jsou světově proslulí syrovou a rytmicky strhující hudbou, která se stala předlohou dnešní trance music. Marocké hudebníky natáčel Béla Bartók, hráli s nimi Rolling Stones i Led Zeppelin. Na světová podia ale autentická marocká hudba dorazila až nedávno. Čistě ženská sestava B'net Marrakech patřila k nejlépe střeženým tajemstvím místní hudební kuchyně až do roku 1998, kdy na půlnočním koncertě na festivalu WOMAD přivedla k vytržení britské publikum.
Skupina zpočátku vystupovala na místních slavnostech a rituálech, marocké publikum ji znalo pod jménem B'net Houariyat, tedy Dcery kraje Houara, což je úrodná rovina mezi Marrakešem a pohořím Atlas. Do ciziny vyjela poprvé roku 1993. Když před sedmi lety rozšířila svůj čistě berberský repertoár o další marocké styly, změnila jméno na B'net Marrakech. V této podobě se představila v Praze. Na podzim 1998 velmi příjemným způsobem šokovala vyprodaný sál Paláce Akropolis, podruhé u nás vystoupila na festivalu Respect 2000 na pražském Hradě.
Zpěv má u Berberů - podobně jako v případě amerických i afrických černochů - strukturu "zvolání a odpovědi", doprovod stojí na perkusích, k nimž dnes patří nejen tradiční tamburíny a bubínky, ale třeba i efektní zvonění automobilových disků. V moderních arabských stylech rai a chaabi skupina rozšiřuje doprovod o melodické nástroje - loutnu oud a housle kemenche. Další novinkou repertoáru je "marocké blues", písně černošských Gnawů, jejichž předkové byli do Maroka zavlečeni jako otroci. V nich se uplatňuje především baskytaru připomínající loutna guimbri a pronikavý zvuk plechových kastanět.

I když většina písní B'net Marrakech vychází z lidových tradic, neznamená to, že by se muzikantky vyhýbaly aktuálním tématům. V písni protestující proti násilným sňatkům například zpívají: Nechci toho dědka / Radši budu šplhat po skalách než abych si ho vzala / Radši bych se nechala zmučit.
Rytmický základ jejich hudby představuje rafinovaný hlavolam, který by mohl společně řešit muzikolog s psychologem. Skladby akcelerují, mění tempo, pozornost posluchače bičují novými podněty a vedou ho k vyvrcholení. Závěrečná pasáž zvaná mizan je dle dlouholetého spolupracovníka skupiny obdobou rytmické rovnováhy mezi dobře sehraným párem milenců.
Berberská hudba čerpá z toho nejhlubšího dna lidské paměti. Pištci z vesnice Jajouka okouzlili před čtyřiceti lety Briana Jonese z Rolling Stones, a ženy Marrakeše dnes dokážou stejně lehce zhypnotizovat evropské publikum.

Diskografie:
Chama'a / l'Empreinte Digitale / 2002

Internet:
www.verticalmanagement.com/bnetmarrakech/index.htm
fotogalerie:
www.xlibris.de/magickriver/marrakech.htm

Partneři

Hudební ukázky:
Zorga
Khamsa [Chaabi]
Chama'a [Ferda]

Obrázky ke stažení:
B'net1.JPG (14 x 9 cm / 300 dpi, 1,7 MB)
B'net2.JPG (18 x 12 cm / 300 dpi, 2,4 MB)

<zpět>