Bubeník Frank Rosaly patří díky všestrannému talentu k celosvětově nejvyhledávanějším. Hraje s kurdskou zpěvačkou Meral Polat, která u nás dvakrát vystoupila, přispěl na sólové album Markéty Irglové, v průběhu své 25leté dráhy se podílel na 150 dalších projektech. Ibelisse Guardia Ferragutti z Kolumbie je jako zpěvačka a multimediální performerka osobností světového formátu. Oba partneři žijí v Amsterdamu, album, které v Praze představí, natočili v Chicagu. "Jihoamerická tradiční hudba se setkává s avantgardou, art-punkem, elektronikou i minimalismem, a vytváří explodující futuristické objevy," píše server Bandcamp. Sestavu MESTIZX dotvářejí ty největší naděje jazzové a improvizační scény: klávesový hráč Ben Boye, basista Matt Lux a multiinstrumentalista Ben LaMar Gay. Jejich hudba rezonuje s estetikou širokého spektra hudebních průkopníků – od The Ex až po kultovní experimentátory jako Juana Molina z Argentiny či Café Tavba z Mexika.

Frank Rosaly vzpomíná: “Vyrůstal jsem v Arizoně jako dítě portorické menšiny, nesměl jsem mluvit španělsky, bubny se staly mým tajným jazykem. V tomto projektu se poprvé otevřeně hlásím ke své identitě. Název MESTIZX jsme zvolili jako od koloniální pachuti oproštěnou verzi španělského označení ‘mestizo’ pro míšence. Též je to prostředek, jak vyjádřit souznění s širokým spektrem kulturních identit a uměleckých praktik.” Rosaly nejprve prošel patnáctiletou tvůrčí průpravou na chicagské jazzové a improvizované hudební scéně, roku 2016 se přestěhoval do Amsterdamu. Natočil přes 30 alb, jako sideman se podílel na více než stovce dalších.

Ibelisse Guardia Ferragutti vyrůstala v Bolivii, dnes žije v Amsterdamu, kde působí jako performerka, vizuální umělkyně, muzikantka, zpěvačka i herečka. Studovala osmnáct let klasický klavír a deset let současný tanec, psychologii i antropologii v Bolívii i Brazílii. V Amsterdamu roku 2006 získala bakalářský titul na škole Superior School of Art. Recenze jejích performancí jsou nejen nadšené, ale též se shodují, že její tvorba překračuje hranice dosud známého. Právě vizuální část její tvorby představuje umělecky unikátní projev:

“Ferragutti se plazí, krouží a bije hlavou, aby si našla cestu. Výsledek je zároveň šokující a vtipný, na mé tváři se mísily slzy dojetí i smíchu,” – Festival radikálních jazyků, Krakov.

“Ibelisse Guardia Ferragutti příchodem na podium okamžitě změnila atmosféru. Byl to děsivý a nepopsatelný pocit síly, píseň se proměnila v čistou reprezentaci jejího charakteru. ” – Juncture Festival, Leeds.