Největší překvapení Respect Festivalu 2021 se vrací do Prahy! Justin Adams, kytarista Roberta Planta a producent pouštního blues Tinariwen, patří k unikátním vizionářům naší éry. Na rozdíl od rutinních kytaristů navazuje na původní, africké kořeny amerického blues. Jeho spoluhráč Mauro Durante oživuje transovní rytmy jihu Itálie, jejichž kořeny sahají až do antického Řecka. Oba jsou mistry v žánrech se staletou historií i spirituální hloubkou. Jejich propojení funguje na bázi intuice, nikoli producentského plánu. Durante hraje na housle, zpívá, jeho hlavním nástrojem je jihoitalská tamburina, spřízněná s rámovými bubny blízkého Východu a severní Afriky. Projekt navazuje na hudební syntézu Západu a Východu, kterou před necelým půl stoletím zahájili Led Zeppelin skladbou Kashmir, Adamsova syrová kytara navíc odkrývá nečekaná spojení mezi evropskými kořeny a americkým blues. Společné album vzbudilo nadšené recenze a hráčskou vynalézavostí představuje maximum, jakého lze ve dvojčlenné sestavě dosáhnout. “Setkání s Justinem Adamsem pro mě byl bod zlomu, jako kytarista kombinuje lyrická sóla s úžasným citem pro hudbu,” říká Robert Plant.

Justin Adams spolupracuje s Robertem Plantem od roku 2001, oba společně vystoupili i na legendární pouštní akci Festival in the Desert roku 2003 v Mali. Adams produkoval průlomové debutové album Radio Tisdas Sessions skupiny Tinariwen, spolupracoval s Natachou Atlas, Sinéad O’Connor, Brianem Enem, Rachidem Tahou i dalšími. V Česku odehrál řadu vystoupení, a to v sestavě JuJu s gambijským griotem Juldeh Camarou i s triem Les Triaboliques. Adams se narodil v rodině diplomata a díky tomu vyrůstal v Egyptě i na dalších místech středního Východu. Dnes patří mezi západními kytaristy mezi nejfundovanější znalce hudby, založené na východní tónových řadách a mikrointervalech. O svém hudebním vývoji říká: “Pokud dnes hraje běloch blues, je to velká nuda. To mě tedy nelákalo, ale zajímalo mě, odkud blues přišlo. Kdo ten styl původně vymyslel. Jak zněl ve své autentické formě od Muddyho Waterse, Johna Lee Hookera. Dlouhou dobu jsem strávil ponořen do arabské a africké hudby, reggae, funku, punku. Když jsem potom blues znovuobjevil, vnímal jsem je už jinak než rockový posluchač. Slyšel jsem z něj spoustu vazeb na severoafrické rytmy. Muddy Waters či John Lee Hooker zpívají s africkým frázováním – které se u bělošských bluesmanů jaksi vytratilo. Když jsem přijel do Západní Afriky, ta podobnost mě doslova praštila do hlavy. Když jsem byl na Sahaře mezi Tuaregy – to jsou kočovníci z pouště – zdálo se mi, že jsem v centru vesmíru.”

Mauro Durante pochází z regionu Salento, což je ten nejižnější podpatek italské boty. Ještě před 50 lety, před výstavbou dálnic, patřilo Salento k nejizolovanějším částem Evropy. Historie rituálu tarantismus sahá až k dionyským oslavám antického Řecka, kdy sexuálně frustrované ženy z nižších vrstev divoce tančily s doprovodem tamburín. Do jižní Itálie rituály pronikly díky řeckým osadníkům, písně v řeckém dialektu grigo se tu zpívají dodnes. Ve své podstatě je tarantismus choroba, projevující se apatií a depresemi. Postihovala nejčastěji ženy, tvrdě pracující na poli. Kousnutí pavoukem tarantulí pro ně bylo tou poslední kapkou traumatického řetězce, na jehož počátku mohl být rodiči vynucený sňatek či chudoba a těžká práce. Léčba probíhala tancem. Rodina pacientky, zvané tarantata, přivolala skupinu hudebníků, kteří pod vedením tamburíny hráli ostrý rytmus pizzica. Když Fellini dokončil slavný film Sladký život, jeho kameraman se vydal do Salenta, kde jako poslední svědek tento hudební rituál zdokumentoval. Jeho rytmus má podobnou transovní sílu jako marocké rituály a dodnes je součástí místní kulturní identity. Ta proniká na globální scénu díky desítkám unikátních skupin. Sestava Canzoniere Grecanico Salentino existuje 45 let a vystřídaly se v ní 2 generace hráčů. Když houslista Mauro Durante převzal roku 2007 od svého otce vedení, podařilo se mu naplno prosadit hudební potenciál žánru ve světovém měřítku. Největší hudební akcí jihu Itálie je celonoční koncert La Notte della Taranta. Právě zde se odehrál první společný koncert Maura Durante s Justinem Adamsem, a to roku 2015, když byl uměleckým vedoucím přehlídky skladatel a pianista Ludovico Einaudi.