Orchestry gamelan po staletí vystupovaly před indonéskou aristokracié a jsou tedy paralelou evropské vážné hudby. Rozdíl je v nástrojích. Unikátní zvuk gamelanu tvoří laděné bronzové perkuse, pohybující se ve věčně proměnlivých melodických smyčkách. Sestavu vede mistrovský hráč Dewa Alit z ostrova Bali, který komponoval i pro Ensemble Modern, známý z interpretací Franka Zappy. Druhým pilířem projektu Polyphème je francouzsko-libanonský perkusista Wassim Halal, čerpající z rytmů Turecka i blízkého Východu. Výsledek je jemně strukturovaný hlavolam zvonivých rytmů, v němž se hravost prolíná s avantgardními postupy.
Indonéský gamelan pronikl do Evropy poprvé na Světové výstavě v Paříži roku 1889. Ta vstoupila do historie díky nově postavené Eiffelově věži, a do evropské hudby se zapsala zásluhou bambusového pavilonu uvnitř holandské expozice. tehdy ještě koloniální velmoci, které patřily ostrovy dnešní Indonésie. Ve věrné kopii vesnice s šedesáti domorodci za tímto účelem dovezenými do Evropy hrál gamelan, orchestr indonéských šlechtických paláců. Do jeho hudby se zaposloucháte snadno, ale brzy zjistíte, že stojí na úplně jiné logice, než je ta evropská. Koncerty navštěvoval sedmadvacetiletý Claude Debussy. Setkání s hudbou, která se evropským pravidlům příčila, poznamenala jeho život, jemné rytmické vlnění slyšíme například z jeho skladby La Mer. O 80 let později se cyklické rytmy gamelanu staly inspirací pro Philipa Glasse a další minimalistické skladatele. Na Západě se dnes gamelan učí na řadě hudebních škol, v Praze výuku gamelanu nabízelo od roku 2003 velvyslanectví Indonésie.
Ansámbl nese jméno Puspawarna podle kompozice indonéského prince z ostrova Jávy, který vládl v letech 1853-1881. Nahrávka této skladby, spolu s dalšími artefakty lidské civilizace, byla mimochodem vyslána do vesmíru sondou Voyager 1. Vedoucí skupiny Dewa Alit pochází z hudební rodiny, učil se od svého otce i staršího bratra. Jeho cílem je propojit tradici gamelanu s “novou hudbou” Západu. Alitovy kompozice se hrají v Carnegie Hall, analyzují je světoví muzikologové, interpretují je ansámbly z USA i Evropy. Spolupracoval se světovými tanečníky, včetně Mina Tanaky, má za sebou turné s newyorskými avantgardisty Bang on a Can.
Projekt Polyphème vznikl během dvoutýdenní umělecké rezidence ve spolupráci mezi Dewa Alitem, jeho osmičlenným gamelanem i francouzsko-libanonským mistrovským hráčem na darbouku i další perkuse. Ten hrál v řadě projektů, balancujících na hranici výrazně rozdílných žánrů, a jsou to právě odlišnosti jednotlivých pramínků, které jeho hudbě dodávají napětí. V Praze jsme to mohli posoudit z jeho projektu Revolutionary Birds, s nímž vystoupil na festivalu Respect roku 2021. Jeho partnery byli tehdy bretaňský dudák Erwan Keravec a tuniský sufijský zpěvák Mounir Troudi.
