Čistě instrumentální trio se loni stalo senzací prestižního festivalu Womex. Sestava rozvíjí lidové melodie z oblasti delty řeky Nil na severu Egypta, tvoří ji hráč na loutnu oud Aly Eissa, houslista Ayman Asfour, oba Egypťané, a Belgičan žijící v Norsku, Jonas Cambien na syntezátor. Ten neslouží ke zvukovým manipulacím, ale jako melodický nástroj. Obohacuje zvuk jak o orientální rejstříky, tak i o psychedelické barvy, k inspiracím patří i egyptský pop. Koncertní set tvoří jedna dlouhá skladba bez přestávky, poskládaná z dramaticky gradujících bloků. Ve finále se akumulované napětí uvolní v intenzivním výbuchu, kdy se sofistikované improvizace prolínají s energickými tanečními rytmy z egyptského venkova. Struktura navazujících řetězců je myšlenkově spřízněná třeba s australskou skupinou Necks, ale vystavěná ze zcela odlišného materiálu. Debutové album tria vydal kultovní label Sublime Frequencies v Seattlu.

The Handover elegantně kombinují postupy klasické arabské hudby se syrovou expresivitou egyptského venkova. Navzdory absenci perkusí je v hudbě neustále přítomná rytmická linka, všichni tři hráči na sebe s telepatickou přesností reagují, když je třeba zvolnit či zrychlit tempo. Psychedelické tóny dodávají hudbě dobové rejstříky varhan Farfisa, opakující se riffy připomínají historické nahrávky skupiny Embryo i dalších krautrockových kapel. Zároveň v nich ale slyšíme transovní rituály severní Afriky.

Laik by předpokládal, že hudba skupiny překračuje červené linie vytyčené egyptskými tradicionalisty a puristy, ale opak je pravdou. Koncept dnes označovaný jako „world music“ byl součástí egyptské scény už před sto lety, Káhira fungovala jako progresivní tavící kotlík. Roku 1932 hostila Kongres arabské hudby, mezinárodní symposium pod záštitou egyptského krále. Iniciátorem byl francouzský muzikolog Baron Rodolphe d’Erlanger, kongres představoval první forum věnované arabské hudbě od severní Afriky až po blízký Východ. Z Evropy se účastnil Béla Bartók a Paul Hindemith. Kuriozní je, že akce probíhala v obavě, že arabská hudba je ohrožený druh a vyžaduje podporu. K výstupům konference patřilo doporučení egyptského delegáta, integrovat západní nástroje do arabských ansámblů, protože jsou „výrazově kvalitnější“. Egyptská diva Umm Kulthum (1898-1975), dodnes nejrespektovanější postava arabské hudby,  na egyptské kořeny navazovala, ale též čerpala ze západních harmonií a v orchestru měla sekci evropských smyčců.