Už přes třicet let posouvají The Young Gods limity zvukových možností. Začali jako průkopníci industriálního punku flirtující se surrealistickým kabaretem. Jako zvukoví čarodějové aplikovali šamanské způsoby na techno a přitom průběžně vybrušovali svůj unikátní zvuk. Souběžně se stali legendou evropské scény. Na rozdíl od mnoha svých vrstevníků se stále řítí dopředu a odmítají se opakovat.
The Young Gods vznikli na rozhraní dvou epoch – punku a elektroniky. Tehdy byl jejich zvuk kolizí industriální apokalypsy a evropské klasiky. Svými prvními alby spustili dosud neslýchanou zvukovou revoluci, tvůrčím využitím samplerů vytvářejí zvukové struktury, které dosud existovaly jen v lidské fantasii.
K umělcům, kteří se otevřeně hlásí k vlivu skupiny, patří Sepultura nebo The Edge z U2. Když se ptali Davida Bowieho, jestli jeho album Outside inspirovali Nine Inch Nails, odpověděl: “Ne. Ovlivnila mě jedna švýcarská skupina. Jmenuje se The Young Gods.”
Příběh skupiny začal v zimě 1984-85, kdy Franz Treichler a Cesare Pizzi vytvořili v rocku zcela nový koncept s využitím toho nejjednoduššího vybavení. Byli posedlí nekompromisní, syrovou a poetickou vizí. Společně s bubeníkem Frankem Bagnoudem koncept do detailu vybrušovali. Jejich koncerty působily jako elektrické šoky. Používali zpěv, bicí a sampler, a zvukové stěny kytarových zvuků, ale bez kytar. Takovou hudbu tehdy nikdo neznal. Když vydali roku 1987 první album, britská kritika je vítala jako proroky. Počátkem 90. let, když Al Comet nahradil u samplerů Cesare Pizziho, trio surfovalo na vlně alternativního rocku. Prosadili se v USA a jako k inspiraci se k nim hlásili David Bowie, U2 a Nine Inch Nails. Vývoj nabíral na rychlosti, bylo zapotřebí nabrat nový dech. Skupina se vrátila do Ženevy, a s novým bubeníkem Bernardem Trontinem nabrala nový kurs.
Dvacáté výročí oslavili roku 2005 na Montreux Jazz Festivalu, s doprovodem Sinfonietta Orchestra z Lausanne a zpěvákem Mike Pattonem (Faith No More, Mr Bungle, Fantomas). Jejich tvůrčí rozlet pronikl do unikátních multidisciplinárních výtvorů – včetně Amazonia Ambient Project s antropologem Jeremy Narbym, či reinterpetace legendárního Woodstocku. Spolupracovali též s hip-hopovou skupinou Dälek či legendou brazilského undergroundu Nação Zumbi.
Když vydali přelomové akustické album Knock on Wood, vrátili se zpět k elektrickým nástrojům a natočili Everybody Knows, poprvé s hráčem na skutečnou elektrickou kytaru Vincentem Hännim. Pak následovalo retro turné s repertoárem z prvních dvou alb, s původním členem Cesare Pizzim u samplerů.
Co nového tedy nabízejí The Young Goods letos? Plány se začaly rýsovat roku 2015 při tvůrčím rezidenčním pobytu na Cully Jazz Festivalu ve Švýcarsku. Tři roky poté vychází nové album, které v Londýně mixoval Alan Moulder. Po jeho vydání v únoru 2019 následuje evropské a navazující světové turné.
