Přirovnání u dcery rabína divoce rapující starověké židovské texty klamou, přesto si transcendentním uměním izraelské “voice artist” zaskočený svět pomohl: u Victorie Hanna není prý troufalé myslet na Laurií Anderson, Meredith Monk, Diamandu Galas nebo Bobbyho McFerrina.

S vědomím toho, že k plnému osobnímu rozklíčování její vokální akrobacie a jedinečné integrace kabalistického mysticismu a jazyka Tóry do moderního kontextu dospějete až na koncertu.
Jedno z nejlépe střežených izraelských hudebních tajemství dlouho odolávalo prozrazení: Victoria Hanna do letošního roku nevydala jediné album, zvěsti o křičící, se slabikami si hrající a recitující zpěvačce, herečce a performerce se v uplynulých letech šířily po jejích newyorských koncertech, vokálních workshopech a vystoupeních na prestižních festivalech. Naprostou senzaci pak vzbudily dva loňské videoklipy se skladbami Twenty two (22) letters a The Aleph-bet song (Hosha’ana), inspirovanými posvátným kabalistickým dílem Kniha stvoření (Sefer Jecira), připisovaným Abrahamovi. Deset sefír odkazuje k deseti cestám, skrze které Bůh stvořil svět, a dalších dvaadvacet jsou písmena hebrejské abecedy. Pro úplnost: Victoria pracuje také s Písní písní, sbírkou milostných textů z dob krále Šalamouna a choreografie vychází z kabalistického učení, spojující každé písmeno s jinou částí lidského těla.
“Když se podíváte na písmena… pijete ta písmena svýma očima. V židovské tradici písmena nejsou oddělena od významu a význam není oddělen od fyzické existence a od zvuku,” vysvětluje Victoria Hanna, proč pro ni od mládí hebrejské dopisy nebyly pouze obyčejným popsaným papírem. Za hip hopovým rytmem a elektronickým podkresem stojí producent Tamir Muskat z nám dobře známého Balkan Beat Boxu. Zvuk alba ovšem vychází ze širších podnětů: Victoria se také kontaktuje se soudobou hudbou, tradicemi Středního a Blízkého východu, pracuje s moderním smyčcovým kvartetem a akustickou skupinou. Dcera jeruzalémského rabína, vyrůstající v duchovní víře ultra ortodoxní náboženské komunity odstřižené od sekulární společnosti, revolučně překračuje náboženská tabu: když necháme stranou odvážné využívání nejposvátnějších knih a hip hop, jako žena třeba nesmí zpívat před mužským publikem.
Hebrejská abeceda má pro zpěvačku hluboký význam, vnímá ji jako zdroj tajemného poznání a logopedickou pomůcku. Odmalička totiž koktá. “Když máte vadu řeči, chcete se vyjádřit, ale nic z vás nevychází, jako kdyby se to zaseklo. A to ještě víc posiluje touhu to vyjádřit. Celé se to zašprajcuje. Ale když zpívám, ten problém nikdy nemám – protože zpěv, to je čisté vyjádření. Vada se projevila jen, když jsem mluvila. Zpěv se pro mě stal okamžitým spojením ven. Když jsem byla nešťastná, zpívala jsem Bohu. Prosila jsem ho o pomoc. Ta pomoc přišla prostřednictvím mého zpěvu, ten zpěv sám o sobě mi pomohl,” uvedla Victoria v rozhovoru s Petrem Dorůžkou. Svůj handicap dokázala proměnit v dar, přivádějící ji ke studiu zvuku, dikce a nejrůznějších vokálních technik.
Koncertuje a přednáší po celém světě – účastnila se také workshopu v koncentračním táboru Terezín – a pečlivě si vybírá spolupracovníky: Bobby McFerrin, Gogol Bordello, Balkan Beat Box nebo ukrajinská zpěvačka Mariana Sadovska.