Kapverdské ostrovy sice populací odpovídají polovičce Prahy, ale v hudebním světě představují velmoc. Na původně neobydleném souostroví se během posledních pěti století mísily hudební vlivy z Afriky, Portugalska i Brazílie. Vznikla tu řada jedinečných stylů. Mario Lucio patří v kapverdské kultuře k unikátním postavám a jeho talent přesahuje hudební oblast. Sloužil jako ministr kultury, maluje, a napsal 10 svazků divadelních her, básní i románů. Jeho nový projekt s muzikanty z dalších afrických zemí, Pan African Band, představuje unikát. Lucio znovuobjevuje kořeny, z nichž současná kapverdská hudba vznikla. Skupina patřila k největším překvapením posledního veletrhu Womex.

Mario Lucio se narodil na hlavním kapverdském ostrově Santiago v poslední dekádě koloniální éry, když Kapverdy ještě patřily Portugalsku. O otce přišel, když mu bylo 12 let, v 15 letech spolu se svými sedmi sourozenci ztratil i matku. Útulek našli v sirotčinci zřízeném armádou. Roku 1984 získal stipendium na studium práv v Havaně, později se stal členem kapverdského parlamentu. Založil velmi úspěšnou skupinu Simentera, komponoval pro světoznámé kapverdské umělce včetně zpěvačky Cesarie Evory, vystupoval sólově. Napsal knihu Manifest kreolizace, v níž analyzuje míchání etnik, tedy Afričanů a Evropanů, k němuž docházelo vedle Kapverd v řadě dalších bývalých kolonií. Jeho poslední album, se skupinou Pan African Band, vyšlo symbolicky k 50 výročí nezávislosti Kapverd i dalších kolonií. Název alba, Independance, je slovní hříčkou: „independence“ je nezávislost, ale změna druhé poloviny slova na „dance“ znamená tanec. Čímž Lucio odkazuje na návrat afrických lidových tanců, které byly v koloniální éře zakázány pro údajnou nemravnost. Koloniální režimy se ovšem též obávaly, že rytmus i tanec vytvářejí mezi Afričany tajné pouto a mohou se stát signálem ke vzpouře.