|
|
|
MF DNES
U nás si vybere každý, lákají pořadatelé hudebních festivalů
VLADIMÍR VLASÁK
03.07.1998 Mladá fronta DNES str. 03 Letní festivaly - Kultura
Navzdory tolik diskutované hospodářské situaci přibývají festivaly jako houby po dešti - lze je dokonce počítat na stovky. „Možná je to tím, že lidé se chtějí bavit i tehdy, když mají hlouběji do kapsy,“ míní někteří pořadatelé. Podle jiného názoru je zase festival něco jako kulturní dovolená: lze ji pořídit za jednu dvě tisícovky, připočítáme-li k tří- až pětisetkorunovým permanentkám náklady na cestovné, ubytování a občerstvení. Dobře zorganizovaná přehlídka navíc poskytne průřez současnou hudební scénou a je místem setkávání známých či přátel. Festivaly patří k životnímu stylu a k prázdninám vůbec. Co Čech, Moravan nebo Slezan, to pořadatel, chtělo by se říci. Posuďte sami: uplynulý víkend, během kterého proběhl Valašský Špalíček nebo obří Noc plná hvězd, byl jen jakousi přípravou na dnešní festivalový start. Právě začíná Rock For People v Českém Brodě, folková Zahrada v Náměšti, Porta v Plzni, alternativní Litoměřický kořen i mohutný rockový maraton v Bratislavě, ověnčený hosty, jako jsou Jesus And Mary Chain, Levellers, The Stranglers nebo Coolio. A to zdaleka není úplný výčet... Nejlepší výchozí pozici mají zavedené podniky, založené ještě za totality nebo těsně po listopadu. Ty mohutní, zvou si kapely ze zahraničí (loni Faith No More v Trutnově, letos Motörhead v Třinci), po vzoru akcí v sousedních zemích na sebe nabalují všemožné pouťové atrakce, promítací sály, holičské či tetovací salony. Už to není jen pražský Jam na Džbánu - každá z velkých přehlídek se v budoucnu může změnit v mezinárodní festival. Šance pro tuzemskou obdobu dánského Roskilde nebo anglického Glastonbury jsou stále otevřené. Do hry vstoupily i ryze taneční festivaly, poslové nového trendu, doposud odkázaní spíše do velkých stanů. Letos se v pražském podhradí zrodil Jelení příkop a ve Svojšicích diskžokejský maraton Summer Of Love. Domácí scéna naopak zatím čeká na letní festival world music - z etnických kořenů vzešlé hudby, které se soustavněji věnuje například pražský Palác Akropolis. První vlaštovkou je mezinárodní přehlídka romské hudby Respect ‘98, plánovaná na počátek září do hlavního města.
Festival Respect ‘98 představí evropské romské kapely
(hec)
25.08.1998 Mladá fronta DNES str. 04 Kultura z Prahy
P r a h a - První ročník hudebního festivalu s všeříkajícím názvem Respect ‘98, který chce v budoucnosti představovat světovou etnickou hudbu skupin v tuzemsku nepříliš známých, v zahraničí však věhlasných, začne již příští týden v pátek 4. září a potrvá do neděle 6. září. Zatímco příští rok chtějí organizátoři festivalu pořádaného koncertní agenturou Rachot a týdeníkem Respekt představit širší spektrum etnických menšin, letošní koncerty věnují hudbě ryze romské. Šest romských kapel z tuzemska, Slovenska, Francie, Španělska, Makedonie a Rumunska zahraje v pátek ve 20 hodin v Paláci Akropolis, kde tak naváže na cyklus etnických koncertů United Colors of Akropolis, a v sobotu ve 14 hodin na terase Jízdárny Pražského hradu. Nedělní večer pak bude patřit filmu. V kině Aero se bude od dvaceti hodin promítat film Latcho drom francouzského režiséra romského původu Tonyho Gatliffa. Jeho slova se také stala mottem festivalu Respect ‘98. „Hudbě se nedá oponovat. Hovoří k duši a rasismus vzniká, když se vztah mezi duší a každodenním životem naruší,“ řekl Gatliff. Jedinou mezi tuzemským publikem známou kapelou, jež bude na festivalu účinkovat, je zřejmě skupina Kale s Věrou Bílou, která také hudební přehlídku v Akropoli otevře. Po jejich vystoupení budou moci návštěvníci vidět slovenskou Ľudovou hudbu Julia Šuka Bartoša, která si po desetiletí uchovává jedinečnou, nezaměnitelnou tvář. Ľudovou hudbu, skupinu strhujícího rytmu a originálního projevu vystřídá francouzská Swing Gadjé. Swing Gadjé, která rovněž zahájí sobotní pokračování festivalu na Hradě, vznikla před dvěma lety v Lille a duší souboru je skladatel, interpret a akordeonista Arnaud van Lancker. V pořadí druhou v sobotu účinkující kapelou je španělské seskupení kolem tanečnice flamenca Any La Chiny. Na rozdíl od ostatních skupin nabízí Grupo Ana La China díky své tanečnici také výjimečnou podívanou. Předposlední kapelou, kterou návštěvníci sobotní přehlídky uvidí, je makedonská Kočani Orkestar, zvukově nejkřiklavější a nejsehranější balkánská dechovka z města Kočani poblíž Skopje. Hudební část festivalu uzavře rumunská Taraf De Haidouks, jednička evropské world music, která v květnu koncertovala v londýnské Royal Festival Hall.
Tento týden
31.08.1998 Mladá fronta DNES str. 16 Poslední strana
V Jízdárně Pražského hradu začíná 1. ročník mezinárodního festivalu etnické hudby Respect ‘98 se zaměřením na romskou kulturu. * V pražském Lobkovickém paláci bude otevřena výstava unikátní sbírky nejstarších kolků z let 1686 až 1854. Svátek mají Jindřiška a Muriel.
V Praze zní o víkendu romská hudba
(ČTK)
05.09.1998 Mladá fronta DNES str. 17 Kultura
P r a h a - V metropoli pokračuje první ročník mezinárodního festivalu etnické hudby Respect ‘98. Víkendová přehlídka, již pořádá týdeník Respekt a agentura Rachot, je letos věnována výhradně romské hudbě. Včera se hrálo v Paláci Akropolis; dnešní program na terase Jízdárny Pražského hradu zahájí francouzský soubor Swing Gadjé, poté vystoupí španělští Grupo Ana la China, makedonský Kočani Orkestar a rumunská kapela Taraf de Haidouks. Zítra festival zakončí v kině Aero dokumentární film Latcho drom.
Sobotní koncert Respectu ‘98 nepokazil ani déšť
(hec)
07.09.1998 Mladá fronta DNES str. 11 Kultura
P r a h a - Tesklivé tóny akordeonu romské kapely Swing Gadjé z Francie otevřely v sobotu odpoledne na terase Jízdárny Pražského hradu druhou část hudebního festivalu etnické hudby Respect ‘98. Zahajovací ročník hudební přehlídky, věnované tentokrát romskému folkloru, začal už v pátek v paláci Akropolis. Publikum tam nejprve roztančila Věra Bílá se skupinou Kale, po ní se představilo romské hudební seskupení ze Slovenska a zmínění Swing Gadjé z Francie. V sobotu předvedly rozmanitost romské lidové hudby čtyři ansámbly. Francouzské muzikanty vystřídala španělská tanečnice flamenca Ana La China se svým hudebním doprovodem. Třetím interpretem sobotní části festivalu byla cimbálová kapela světového renomé Taraf de Haidouks z Rumunska. Finále přehlídky, jež se odehrálo v dešti, patřilo zřejmě nejtemperamentnějšímu souboru Kočani Orkestar z Makedonie.
Respect podal ucelenou zprávu o romském hudebním folkloru
ONDŘEJ BEZR, Autor je hudební publicista
08.09.1998 Mladá fronta DNES str. 19 Kultura
recenze a glosy
Zvýšený zájem o etnickou hudbu dorazil i do České republiky. Jeho prvním výrazem je hojná návštěvnost průběžného koncertního cyklu United Colours of Akropolis, v jehož rámci minimálně jednou měsíčně vystupují na stejnojmenné pražské scéně hudebníci ze všech koutů světa. Stvrzením domestikace world music v našich myslích pak byl jednoznačný úspěch prvního ročníku Mezinárodního festivalu etnické hudby Respect ‘98, který s podtitulem Přehlídka romské kultury proběhl o víkendu v Praze. Pořadatelé - agentura Rachot a týdeník Respekt - sezvali v pátek do Paláce Akropolis a o den později na terasu Jízdárny Pražského hradu šest souborů. Zatímco autorské písně Věry Bílé a skupiny Kale - jediných reprezentantů českých Romů - naplňují původní význam termínu folk, projev slovenské Ľudové hudby Júliusa Šuka Bartoša je velmi ohnivou esencí toho, co u nás chápeme pod pojmem romský folklor. Poněkud volnější přístup ke kořenům a jejich aplikaci na písně často až šansonového charakteru osvědčil francouzský soubor Swing Gadjé, který jako jediný vystoupil v obou dnech. Španělská tanečnice Ana La China se svým triem, ve kterém se blýskl zpěvák Antonio de la Malena, předvedla ryzí flamenco a připomněla, že i u kolébky tohoto stylu stáli Romové. Venkovské sdružení Taraf de Haidouks z Rumunska bylo z mezinárodního hlediska nejznámějším účinkujícím. Souzvuk početného orchestru, v němž vedle smyčcových nástrojů a akordeonů nechybějí ani píšťaly a cimbál, korunovaly instrumentální výkony sólistů, které doslova braly dech. Zlatým hřebem přehlídky se stal makedonský Kočani Orkestar - balkánská hřmotná „dechovka“, v jejíž hudbě středoevropský posluchač mohl snadno rozeznat vedle očekávané východní melodiky také jisté rysy free jazzu i rocku. Tečku za festivalem pak udělala nedělní projekce filmu romsko-francouzského režiséra Tonyho Gatliffa Latcho drom v žižkovském kině Aero. První ročník festivalu Respect svou ucelenou dramaturgií představil nejen samu romskou hudbu, ale zároveň také přispěl k větší informovanosti Čechů o kulturním bohatství národa, s nímž sdílejí stejné území. Nakolik byl tento účel akce naplněn, ukáže teprve budoucnost.
Respect ‘98 - Přehlídka romské kultury. Pořádal týdeník Respekt a agentura Rachot ve spolupráci se Správou Pražského hradu. Praha 4.-6. září.
BLESK
Připravují festival romské hudby
(aš)
01.07.1998 Blesk str. 03 Praha
PRAHA - Romské hudbě z celé Evropy bude věnován 1. ročník mezinárodního festivalu etnické hudby Respect `98, který na 4. a 5. září připravuje společně agentura Rachot s časopisem Respekt. Jeho ředitelka Markéta Janečková ho označuje jako nepolitické Respektování. „Přívlastkem nepolitické mám na mysli, že nejde o uzavřenou televizní besedu politiků, ale že jde o obecnější polohu respektu k něčemu,“ řekla. Na festivalu by měly vystoupit přední romské kapely, ať už jsou to Kocani Orkestra z Makedonie nebo rumunský Taraf de Haidouks, který spolupracoval i se souborem moderní vážné hudby Kronos Quartet. Festival se uskuteční v Paláci Akropolis a na Pražském hradě.
BLESKEM
26.08.1998 Blesk str. 11 Společnost
* Respect ‘98 PRAHA (ČTK) - První ročník festivalu etnické hudby Respect ‘98, který pořádá týdeník Respekt od 4. do 6. září, bude věnován romské hudbě. V pátek a v sobotu vystoupí v Paláci Akropolis a na terase Jízdárny Pražského hradu šest romských skupin z celé Evropy.
Romská muzika zazní na Hradě
(aš)
04.09.1998 Blesk str. 03 Praha
PRAHA - Přiblížit romskou kulturu z celého světa má první ročník festivalu etnické hudby Respect `98, který začíná dnes v paláci Akropolis vystoupením např. Věry Bílé se skupinou Kale či slovenské Ĺudové hudby J. Šuka Bartoša. Hlavní program proběhne v sobotu od dvou hodin odpoledne na terase Jízdárny, kde budou hrát např. francouzští Swing Gadjé. Festival, který v neděli večer v kině Aero zakončí projekce filmu Tonyho Gatliffa Latcho drom, by měl ukázat, že romské etnikum má i »gádžům« co nabídnout.
Diváci tančili v dešti
(aš)
07.09.1998 Blesk str. 05 Praha
PRAHA - Ani déšť nezchladil nadšení posluchačů, kteří v sobotu přišli na vystoupení čtyř romských souborů na terase Jízdárny Pražského hradu. Přestože déšť postupně sílil, žhavé melodie rumunského souboru Taraf de Haidouks roztancovaly několik set diváků prvního ročníku festivalu etnické hudby Respect 98. Promoklé publikum, ve kterém byli početně zastoupeni cizinci, ale nechybělo ani několik romských rodin, natolik zaujala hudba, že si nenechalo ujít ani makedonskou dechovku Kočani Orkestar, jež program uzavírala.
LIDOVÉ NOVINY
Hudební festival Respect ‘98 představí romské soubory
čtk
26.08.1998 Lidové noviny str. 12 Kultura
PRAHA - První ročník mezinárodního festivalu etnické hudby Respect ‘98, který pořádá týdeník Respekt ve spolupráci s agenturou Rachot od 4. do 6. září, bude věnován romské hudbě. V pátek a v sobotu vystoupí v Paláci Akropolis a na terase Jízdárny Pražského hradu šest romských skupin z celé Evropy. V neděli festival zakončí v kině Aero promítání dokumentárního filmu Latcho drom francouzského režiséra Tonyho Gatliffa, který je věnován romské hudbě. Přehlídku, která má podle pořadatelů ukázat, co mohou Romové jako etnikum nabídnout ostatní společnosti, zahájí v Paláci Akropolis zpěvačka Věra Bílá a její skupina Kale. Pak vystoupí Ĺudová hudba J. Šuka Bartoša z Čierného Balogu. Soubor, který je největší atrakcí nočních lidových zábav východoslovenských folklorních festivalů, se poprvé v Praze představil v rámci přehlídky United Colours of Akropolis. Páteční večer zakončí francouzský soubor Swing Gadjé. Rytmy španělských Romů přinese Grupo Ana la China. Svéráznou balkánskou dechovku, kterou západnímu obecenstvu představil režisér Emir Kustorica ve filmu Underground, bude hrát Kočani Orkestar z Makedonie. Rumunskou romskou hudbu bude reprezentovat kapela Taraf de Haidouks, která vznikla před osmi lety ve vesnici Clejani nedaleko Bukurešti.
Výročí a události
sol
29.08.1998 Lidové noviny str. 11 Diskuse/Kronika
Očekávané události v ČR
4. - první ročník mezinárodního festivalu etnické hudby Respect ‘98 (Akropolis, Jízdárna Pražského hradu, Praha)
TIPY LN
red
03.09.1998 Lidové noviny str. 19 Kultura - Divadla
Letní prázdniny definitivně skončily, s nimi skončil izmenšený rozsah naší přílohy, která se opět rozrostla, i když nikoli do svých původních rozměrů. Na šesti stranách, které budete pravidelně nacházet v Lidových novinách, najdete co možná nejpodrobnější program kulturních akcí z celé České republiky. Přehled divadelních představení, klubů, biografů, galerií, muzeí a koncertních sálů. Pokud na stránkách nenajdete to, co by v nich podle vás nemělo chybět, upozorněte naši redakci a my se vynasnažíme chybu napravit. Na tento týden je připraveno hned několik zajímavých akcí. Bezpochyby mezi ně patří mezinárodní romský festival Respect, který se tento pátek a v sobotu koná v Praze na dvou místech. V pátek to je koncert v paláci Akropolis skupin Swing Gadjé z Francie, slovenské Ĺudové hudby Juliusa Šuka Bartoša a nejen u nás populární Věry Bílé a skupiny Kale. V sobotu ve 14 hodin začíná koncertní program na terase Jízdárny Pražského hradu, kde vystoupí opět Swing Gadjé, Ana La China ze Španělska, makedonští Kocani Orkestar a Taraf de ha Douks z Rumunska.
Festival Respect ‘98 uvede Romy z „divokého východu“
Petr Dorůžka
04.09.1998 Lidové noviny str. 13 Kultura
PRAHA - Tento víkend proběhne v Praze první ročník mezinárodního festivalu Respect ‘98, věnovaný hudbě evropských Romů. Přinese mimo jiné vystoupení světově proslulých ansámblů Taraf de Haidouks (Rumunsko) a Kočani Orkestar (Makedonie). Podle jedné historky rumunský diktátor Ceausescu kdysi uspořádal oslavu, v jejímž průběhu vystoupilo smyčcové trio. Hráč na cello se ale v přítomnosti hrůzovládce nesměl posadit; hrál ve stoje a jelikož na to nebyl zvyklý, znělo to dost mizerně. „Pokud by si ovšem Ceausescu na banket pozval nějakou vesnickou kapelu, hudebníci by takovou situaci hladce zvládli, protože jsou zvyklí hrát na svatebním procesí za pochodu blátivými cestami,“ tvrdí anglický specialista na východoevropskou hudbu Simon Broughton. Když před devíti lety Ceausescu padl, vydali se na hudební expedici do Rumunska dva podnikaví muzikanti z Bruselu. Jejich cílem byla vesnička Clejani jižně od Bukurešti, sídlo řady romských lidových hudebníků, potomků elitních hráčů lautari, kteří za feudálních časů hráli pro panstvo. Belgičané tu sestavili generačně inástrojově velmi pestrý ansámbl Taraf de Haidouks, což znamená Kapela zbojníků. V dnešním hudebním světě, svíraném marketingem a komercí, představuje jejich kariéra příběh téměř neuvěřitelný. Muzikanti, kteří by na chudém rumunském venkově nejspíš do smrti živořili na svatbách a pohřbech, se najednou dostali do světa a jejich instrumentálně vybroušené improvizace u západního publika zabraly - podobně jako třeba lidové písničky z Irska anebo rytmy z Afriky. Skupina vydala tři velmi úspěšná alba, stala se pravidelným hostem významných festivalů world music a letos dokonce vystoupila v Londýně spolu s uznávaným americkým komorním souborem Kronos Quartet. Zatímco Taraf užívá smyčcové nástroje, flétny, cimbál a akordeon, Kočani Orkestar z Makedonie se spoléhá výhradně na dechové nástroje. I když trubky a tuby se na Balkáně ujaly především díky vojenským kutálkám, repertoár této skupiny nemá s vojenskými pochody nic společného - naopak, stojí na dráždivých rytmech a exotických melodiích, jejichž kořeny sahají až do Turecka. Styl, kterému se na Balkáně říká „romska orientalna muzika“, jste donedávna mohli slyšet - podobně jako rumunské lautari - jen na venkovských svatbách. Západnímu publiku ho představil Kusturicův film Underground. Vedle obou východoevropských skupin nabízí sobotní koncert (od 14.00 na terase Jízdárny Pražského hradu) ještě španělské flamenco v podání Grupo Ana La China a romské písně skupiny Swing Gadje z Francie. Ta se objeví i na dnešním zahájení festivalu v divadle Akropolis spolu sVěrou Bílou a muzikou primáše Julia „Šuka“ Bartoše ze Slovenska.
Romští muzikanti „odbourali“ Jízdárnu Pražského hradu
Anastázie Klánová
07.09.1998 Lidové noviny str. 11 Kultura
PRAHA -Na terase Jízdárny Pražského hradu koncertovaly v sobotu od 14.00 čtyři světově proslulé romské kapely. Společný koncert se uskutečnil v rámci hudebního festivalu věnovaném romské kultuře Respect 98. Koncert zahájily romské písně v podání Swing Gadjé z Francie. Pošmourné počasí, s tu sílícím, tu slábnoucím deštěm, ještě umocnily jejich „k smrti“ teskné písně. „Smutek je tak velký, že jej nelze snést, všechny nás přesahuje, nejsme, nejsme, zůstal už jenom smutek,“ tak by se dal volně přeložit text jedné z nejdelších a také nejdojemnějších písní, které Swing Gadjé v sobotu zahráli. Španělský ansámbl Grupo Ana La China se svou tanečnicí, která jako by vypadla z linorytů německých expresionistů desátých let našeho století, a jeho flamenco daly na chandru trochu zapomenout. Úplně se však rozplynula při poslechu skupiny Kočani Orkestar z Makedonie, této „nejhlasitější, zvukově nejkřiklavější a nejsehranější balkánské dechovky“. Divokost, se kterou „pouštěli“ do publika své exotické a dráždivé melodie a rytmy, se jen tak nezapomíná. I prokřehlí posluchači se při nich rozehřáli, některým brzy nestačilo pouhé pohupování a dali se do sice skromného, ale přece jen tance. Při prudkých změnách rytmu jejich hudby se vybavil jejich nedávný veleúspěšný koncert v italském Cividale. Po čtvrthodině jejich zběsilého hraní se tehdy rozpoutala ještě zběsilejší průtrž mračen. Italští diváci se vrhli na pódium sdeštníky, zakryli trubky a tuby romských muzikantů a rozběhli se s nimi k nedalekému kostelu. Svítilo slunce, lilo, blesk stíhal blesk a cividalský farář otevíral obrovská kostelní vrata. Muzikanti doběhli, pokřižovali se a v naprostém tichu čekali, až bouřka ustane. Nepadlo ani slovo. Byl to zážitek. Tři tak rozdílné rytmy ve dvou minutách -romská hudba, bouře, kostelní ticho. Sobotní koncert uzavřela neméně slavná kapela Taraf de Haidouks z Rumunska.
Ana La China tančila ohnivé flamenco
Nina Vangeli
08.09.1998 Lidové noviny str. 11 Kultura
Recenze
Romská tanečnice ze Španělska Ana La China vystoupila se svou skupinou flamenka v rámci festivalu etnické hudby Respect `98, který probíhal od 4. do 6. září v Praze. První ročník festivalu byl zasvěcen romské kultuře z důvodů, které jsou alespoň v Čechách nasnadě. Ana La China vystoupila ve společném odpoledni se skupinou Swing Gadjé z Francie, která mísila v exotickém poměru orientální stupnice, jazz, cikánskou melodičnost a naléhavý témbr francouzského šansonu. Dále se skupinou Taraf de Haidouks z Rumunska, kde se div é zvuky flétny vznášely nad bakchanáliemi smyčců propletených s akordeonem, a spolu smakedonským ansámblem Kočani Orkestar - dechovkou, která plaší smrt svým křikem z hor. Mezi vším tím hlukem a vřavou sólová tanečnice Ana La China v žádném případě nezanikla. V přiléhavých černých kalhotách nebo v rudých šatech s tradiční volánovou vlečkou nesla se s prohnutým trupem, s charakteristickým hněvným výrazem a skloněnou hlavou jelena připraveného k souboji. Střelhbitě se otáčela v spravedlivém hněvu a nepochopitelnou rychlostí vydupávala podpatky do podlahy hymnu své energie. Chvílemi nesla paže nad hlavou jako parohy, chvílemi jimi oddalovala od těla škorpiony svých prstů, které se ustavičně nesmiřitelně kroutily. Ana L a China však přesáhla běžný pohybový repertoár tanečnice flamenka. Zůstávajíc v jeho intencích i stylu, ponořila se do jeho hněvného afektu a začlenila do tanečních pohybů každodenní gesta, emocionální pohyby všedního života. Touto improvizační notou se do tanečního projevu přirozeným způsobem dostal i humor formy, špetka klaunského rytmu a údivu moderní vykročení z folklorních konzerv. Flamenco je jedním z mála lidových sólových tanců. Možná i proto je považováno za vyjádření tragické osamělosti. U Any La Chiny tomu tak není. Vedle ní jako by byl na pódiu vždy přítomen imaginární milenec, kterému může s vášnivou gestikulací vynadat. |
|
|
