Významná irská skupina Chieftains - pověstná společnými projekty s muzikanty se spřízněných "keltských" zemí - si na své album Santiago přizvala hosty ze severního Španělska. Přesněji řečeno, z Galicie - tedy z oblasti, která je jazykově mnohem bližší k Portugalsku než ke Španělsku. Zdejší obyvatelé museli pro udržení své kultury i hudby vynaložit podobné úsilí jako Irové, Finové či jiné národy, žijící ve stínu "velkého bratra". Možná že právě proto si jejich hudba dodnes uchovala vitalitu a dokáže oslovit posluchače i z jiných koutů světa.

Regionální jazyky a kultura prožily velkou část 20. století jako období hlubokého temna - což se změnilo až roku 1975 po smrti po diktátora Franca, kdy se galicijština a další "menšinové" jazyky začaly vracet do škol, literatury i sdělovacích prostředků a s nimi ožily i lidové hudební tradice.

Koncem 80. let vypsala španělská vláda soutěž, jejímž cílem bylo podpořit regionální folkové hudebníky. Tehdy pronikla do popředí galicijská skupina Milladoiro, která loni vystoupila v divadle Archa.

Skupina Xistra de Coruxo vznikla roku 1988, kdy doprovázela folklorní taneční ansámbl. Ve svých počátcích navazuje na tradici galicijských dudáků. K původní sestavě (2 dudy, 2 tamburíny) přibyly flétny, akordeon, a klarinet. Ve svém repertoáru má jak tradiční galicijské tance (muineira, jota), tak i formy, které do Galicie pronikly z jiných evropských zemí před sto lety (rumba, mazurka, polka).